Jama Masjid (Dillí)

Z Wiki

Jama Masjid je mešita v Dillí. Jedná se o největší mešitu v Indii a jednu z největších mešit na světě.

Nazývaná také Jami Masjid, urdsky "Páteční mešita" (Urdsky: سجد-ا جہاں نما ), ve skutečnosti Masjid-i Jahan Numa (persky: "mešita , která se dívá na svět"). (Dévanágarí: मस्जिद जहान नुमा).

To se nachází na deviti metrové vyvýšenině v centru Shahjahanabad, pojmenované po císaři Mughal Shah Jahan ve Starém Dillí. Stavba byla provedena na rozkaz Shah Jahan v letech 1650 - 1656 (podle jiných zdrojů 1644-1658) pod dohledem Said Khan a Fazla Khan. Na stavbě se podílelo 5000 řemeslníků.

Jama Masjid stojí na západní straně zděného nádvoří. Vede k ní vzestupné schodiště a je přístupná přes tři dvoupodlažní vrátnicové brány. Východní a největší brána byla kdysi vyhrazena pro Mughal císaře.

Na 90 metrů dlouhém nádvoří se vejde více než 20000 věřících. V jeho středu se nachází bazén s vodou pro čištění před modlitbou. Přední mešita je symetrická. Na vysoký centrální Ivan navazuje po obou stranách pěti arkád, které zakončuje 40 metrů vysoký minaret. Každý z těchto dvou minaretů je má dvanáct hrann a na střeše otevřený pavilon.

Mešitě dominují tři bílé kopule cibulového tvaru se svislými černými pruhy. Centrální kopule je největší.

Pro stavbu pol použit hlavně červený pískovec. Fasáda je částečně pokryta bílým mramorem vyzdobená perskými nápisy. Kopule jsou vyrobeny z bílého mramoru, pásy z černého mramoru. Mešita je lemována 260 sloupy a je orientována na západ do Mekky.